Tajemství a záhady.

6. července 2012 v 14:10 | Brabouk
Tak si lámu hlavu a je pro mně záhadou proč některá tajemství lze udržet snadno, zatím co jiná jsou vyzrazena jen co nastala. nezáleží příliž na tom zdali jsou to tajemství přísně soukromá, nebo tajemství, tak říkajíc veřejná. Že nevíte co je to veřejné tajemství a nikdy jste o něm ani neslyšeli? Ale jděte.
Přece když Pepíček chodil za Nanynkou oknem do pokojíčku a celá vesnice to už věděla, jen tatínek a maminka Nanynky nevěděli nic, tak to bylo veřejné tajemství, dokud to neprasklo. Vydíte v tom je vlastně také rozdíl. Veřejné tajemství praskne, když se prozradí, zatím co tajemství soukromé, nebo intimní, je pouze prozrazeno.
Tady máme další rozdíl. Když má Nanynka na zadečku pihu ve tvaru srdíčka, je to tajemství intimní, nejdříve jen její, potom její a Pepíčkovo, ale jen tak dlouho dokud to Pepíček nerozkecá kamarádům. To je pak po tajemství a pravděpodobně i po milování.Ale když je Pepíček švorc a půjčí si v bance pět tisíc, aby mohl Nanynce koupit krásný prstýnek k svátku, je to jeho tajemství soukromé, třeba že jen malé. Nanynka se ho nedozví nikdy, nebo až dlouho, dlouho po svatbě.
Jsou i tajemství všeobecně známá, už dlouhá léta, někdy i staletí se o nich ví, jsou to vlastně záhady a o jejich rozluštění se pokoušejí jak erudovaní vědci, tak nadšení amatéři a lovci pokladů. Na příklad, co se skrývá v dalších hrobkách v Egyptě. Kam se poděl Napoleonův poklad při ústupu z Ruska, nebo kde skončila Jantarová komnata?
Jsou však i záhady a tajemství ponurá, po kterých je lépe nepátrat neboť jejich rozluštění by mohla být smrtelná. Na příklad kde se vzal počátek bohatství některých i slavných nebo pohádkově bohatých rodin a rodů ve světě i u nás.
Jsou ale i třeba jen malá tajemství, která se nechtějí skrývat a sama chtějí být za každou cenu prozrazena. Někdy to i vypadá, že jsou věci mezi nebem a zemí na které je náš rozum krátký.
Plavil jsem se celý život přes různé hranice sem a tam, můžu Vám tedy uvást pár příkladů. Nikdy nám celníci neprohlíželi kožichy. I strčil kolegy jemné dámské prádélko, které se tehdy nesmělo převážet, do náprsní kapsy kožichu. Samozřejmě to bylo první místo kam celník šáhl po příchodu do kajuty, právě tak jako jindy zvedl jiný celník židli vzhůru nohama, což ještě nikdy žádný neučinil, a ejhle byly tam přišpendlené pašované peníze.
Tak nevím, přesouvají se některé informace z mozku do mozku, když tajemství nechce zůstat tajemstvím? To je pro mně záhada.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lilly Lilly | E-mail | Web | 6. července 2012 v 15:24 | Reagovat

Strašne pekne si to napísal/a ^^

2 Bonitka ◡‿◡✿ Bonitka ◡‿◡✿ | E-mail | Web | 18. srpna 2012 v 20:33 | Reagovat

[1]: Ach bože,je očividné aspoň podľa mňa,že si tento článok vôbec nečítala,keďže ani nevieš,v akej osobe to daný autor píše ! -_-

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama