Úvaha starého pána.

21. července 2012 v 11:25 | Brabouk. |  Připomínky z paluby.
Úvaha starého pána.
Už dlouhou dobu lidé vědí, že peníze, potažmo majetek k sobě přitahují moc. Jak ale všichni víme, moc korumpuje a absolutní moc korumpuje bezmezně. Bezpočet příkladů známe z historie, že když společnost jen na čas poleví v bdělosti a ostražitosti, okamžitě toho využijí chamtiví jedinci, usurpují do svých rukou moc, stále ji rozšiřují, oklešťujíc svobody svých spoluobčanů až se zmocní moci absolutní. To sebou přináší bezmezné utrpení společnosti a vždy také fyzickou likvidaci nejlepších jedinců své doby. Vyrvat takovému uzurpátorovy moc z rukou je velmi těžké, skoro až nemožné. Společnost se osvobodí až smrtí uzurpátora. Ani moderní společnost, se všemi technickými vymoženostmi, není před takovým nebezpečím bezpečná, poleví-li v ostražitosti a uvolní-li demokratické mechanizmy chránící před takovými snahami a útoky. Mnohé takové snahy, usurpovat do svých rukou víc moci než je společnost ochotná přepustit, pozorujeme dnes a denně. Jsou to na příklad snahy militantních ochránců přírody uchvátit moc, bránit pokroku a rozhodovat co se smí a co se nesmí. Je to také plíživá snaha státních mocenských orgánů, pomocí sledovacích prostředků, jako jsou mobilní telefony, videokamery, či platební karty, ovládnout každodenní život prostých občanů a plně je podřídit své moci.
Největší nebezpečí ale pro lidskou společnost číhá jinde a je otázka, zdali už není pozdě se mu vyhnout, neboť ho lehkomyslně přehlížíme. Do rukou dvouprocentní menšiny nejbohatších lidí proudí devadesát osm procent majetku lidstva a soustřeďuje se v nich tedy obrovská moc a rozhodující síla. Nenechme se ukolébat tím, že zatím není příliš viditelná. Menší státy jsou už nyní proti této moci bezmocné a jistě není daleko doba, kdy podlehnou i zadlužené velmoci. Z nedávné minulosti, vlastně i ze současnosti se lidstvo přesvědčilo, že zlomit moc peněz a bohatství radikalizací mas lze jen na krátko a že dlouhodobě to nefunguje. V současné době začínáme být svědky toho, že chamtivosti těchto boháčů už přestává stačit i tato obrovská část celosvětových zisků. Zkorumpovaní politikové a samozvaní národohospodáři, začali zastrašovat prosté lidi a hustí do nich, že je nutné šetřit na stáří, že jeden dělník bude živit přehršel důchodců a podobné nesmysly. Při tom racionálně myslící člověk ví, že stálá postupující inflace, dnešní úspory znehodnotí, i kdyby je správci fondů nevytunelovali. Vždyť se podívejme, kolik produktů si člověk za dolar koupil před sto či padesáti lety a kolik si jich koupí dnes. A to už vůbec nemluvíme o měnách evropských. Jestli dnešní mladý člověk si za peníze které by spořil na stáří, dopřeje se svou rodinou hezkou dovolenou, jsou to dobře investované peníze, to mi věřte. Až bude bezzubý, nahluchlý a zkroucený revmatizmem, už si těch peněz tak neužije.
Jeden z velkých národohospodářů dvacátých let, dvacátého století, předpověděl, že na počátku našeho století, bude technický pokrok na takové úrovni, že bude bohatě stačit patnáctihodinová pracovní doba týdně. Nebýt nenasytné hltavosti velkých boháčů, jeho vize by se uskutečnila. Co ale bude dál, když tempo modernizace a technického pokroku se neustále zrychluje. Počítače postupně uvolní armády lidí z kanceláří, právě tak jako samočinné automatické stroje z dílen. Kdo bude platit penzisty, a kdo ty armády nezaměstnaných? Zamysleme se nad tím. Jestli to nadnárodní koncerny dovolí, mohly by je platit, státy, z daní, kterými zatíží automatickou výrobu. Dokonce už se mezi ekonomy začínají objevovat názory, že se blíží doba, kdy podporu budou dostávat všichni lidé a ti šťastlivci, kteří budou mít práci, budou dostávat mzdu, jako bonus navíc.
Máme se na to my, a mají se na to naše děti těšit?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama