Inspektor.

27. března 2015 v 16:09 | Brabouk. |  Vzpomínky lodního kapitána.
Kapitánem na Masaryku II. před tou velkou válkou byl pan Vrba. To bylo ještě v dobách kdy posádka před oslovení kapitáne, vkládala slůvko pane a i kapitán to slůvko hojně používal. Členy své posádky oslovoval pane Josef, nebo pane Václav a jen nejbližší, dlouholetí spolupracovníci měli to privilegium, při rozhovorech na trochu familiérnosti. Tak jenom první kormidelník Honza Struha byl pro kapitána Jeník a pro Jeníka byl pan Vrba jen kapitán. Však už to spolu táhli hezkých pár let a ten nejsilnější stranokolesák na Labi spolu přebírali z loděnice jako novostavbu.

Samozřejmě jim do třetice nechyběl strojník pan Pitauer, který byl vlastně na lodi nejdéle, dalo by se říci, že na ni nastoupil když byla ještě v plenkách. Přišel na ni jen co bylo hotové kasko a při vystrojování lodi motory, kolesy a vším ostatním pohybovým ústrojím byl u toho. Žádná maličkost mu neunikla, žádný montér ho neošulil aby si ulehčil práci. Všechno muselo být, a bylo tip ťop, v nejlepším pořádku. Teprve když loď byla hotová a začala se vystrojovat kotvami, lany a ostatní výstrojí nutnou k provozu vlečné služby, nastoupili na ni také kapitán s kormidelníkem a začali na ni povolávat podřízenou posádku.
Třebaže na parních remorkerech, řečených šlepákách byli v té době takřka samí šífáci německé národnosti, na Masaryku se od jeho spuštění ze štaplu na vodu mluvilo česky, tedy až na řadu odborných plaveckých výrazů které byly v té době německé nebo aspoň poněmčelé. Po zařazení do plného plavebního provozu se loď i se svým sesterským plavidlem staly na deset let chloubou české plavby na Labi. Svým vybavením předjímala trend modernizací plavidel osvobozující posádky plavidel od nejtěžší dřiny. Loď se svou posádkou byla výkonnější, pohotovější, a v provozu levnější než parní šlepáky.
Teprve po začátku války se ukázala její Achilova pata. Na Labi nebyl dostatek nafty. Německé velení rozhodlo, že obě lodě budou převedeny na Dunaj kde byla možnost zásobovat je naftou z rumunských nalezišť. Tak byly obě lodě rozřezány na sekce a po silnicích přepraveny na Dunaj kde byly opět sestaveny a uvedeny do služby. Masaryk II pod jménem Javorina až do roku 1977 a Prezident Masaryk pod jménem Polana až do roku 1979, kdy byly sešrotovány.
Válka paradoxně posílila na labské plavbě český živel, neboť němečtí lodníci a kormidelníci rukovali na frontu a bylo nutno je nahradit. Lodníci české národnosti se v té době plavili i u čistě německých plavebních společností. Samozřejmě ve většině případů to nebyli vyučení odborníci, ale totálně nasazení pracovníci. Mnozí se po válce vrátili zpět ke svým profesím a do svých domovů, ale bylo i dost takových kteří už na plavbě zůstali i po válce.
Také pro kapitána Vrbu bylo stále práce habaděj, i když jeho milovaná loď skončila na Dunaji. Děčínský inspektor Hülle si ho ponechal k ruce a používal ho jako střídacího kapitána na parních remorkérech, při častých nemocech jejich už přestárlých kapitánů.Po skončení války byl inspektor Hülle odsunut do Drážďan kde pracoval dál jako inspektor Československé plavby Labské.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama