Chalupa v Niedergruntu.

27. dubna 2017 v 0:34 | Brabouk. |  Sny a vzpomínky.

Chalupa v Niedergruntu 1.

Slovo vypravěče.

Budu vyprávět o dobách dávno minulých kdy řeka Labe ještě protékala nespoutanou, širou krajinou. Jen tu a tam lidé řečiště mírně upravili a odvážně se pouštěli se svými pramicemi a prámy na tekoucí vodu. Všichni tito udatové, kteří se pouštěli do křížku s řekou a jejími rozmary, od Litoměřic až po její ústí do moře, mluvili německy. Nebyla to však němčina tak jak ji známe dnes. Kolem Litoměřic a Děčína se mluvilo Böhmerdeutz, kolem Drážďan Sachsendeutz a tak dále, až kolem Hamburku se mluvilo Plattdeutz. Sasák se z Hamburákem jen těžko domluvil a Böhmerák se s ním nedomluvil vůbec. Jen ti udatové se domluvili všude po celé délce toku řeky. I oni však měli některé výrazy, kterým rozuměli jen oni sami. Některé z nich ve svém povídání ponechávám, protože se tam hodí a protože tam patří. Ale používám je tak jak je ti dávní šifři používali a jak jsem je slýchal od jejich synů a vnuků. Ve spisovné němčině by pro ně asi místo nebylo. Aby jim čtenář porozuměl, tady jsou:

"Protože Boot je velká loď různého typu, tak Bootsmann je lodní muž, tedy lodník. Bootsleute jsou lodní lidé, tedy posádky plavidel, plavci. Lodi se vesměs v těch dobách říkalo šíf. Plavci tedy byli Schiffsleute tedy šifři nebo šífáci. Loděnice kde se lodě stavěly nebo opravovaly byla šíferna. Kormidelník byl v těch dobách štajermann a kormidelna, když už se začaly na lodích stavět, byla štajerhaus. Lodivod všude na světě je lootse ale na Labi je to Hauptr z pokráceného sousloví Hauptschiffer. Byl to velitel poproudního konvoje lodí, který se svými pomocníky vytyčoval lodím cestu meandrujícím Labem. Plavební dráha se vytyčovala tzv. štekry, což byly 3-5 m. dlouhé, silné vrbové pruty, kolmo zaražené do dna řeky. Na pravé straně s víchem, na levé straně bez víchu, holé. Jak s nimi proud vody kmital, dělaly dlouhé vousy, které byly z daleka viditelné i v noci i když už samotný štekr vidět nebyl. V padesátých letech dvacátého století se přestaly používat. Nejdéle vydržel štekr v Gauernitzích pod ostrovem označující silný boční proud. Sondýrky jsou tyče k měření hloubky plavební dráhy.
Konvoj v sedmnáctém a osmnáctém století se sestával většinou z člunů o nosnosti 2 - 3 tisíce centnýřů to jest dnešních 100 - 150 tun. Byly postavené v některé šíferně nahoře na Vltavě. Po vyložení na Labi byly upravené na cestu na dolní Labe, do Německa. Říkalo se jim cíly. Většina z nich byla po dojezdu do Hamburgu určena k rozebrání na stavební dřevo. Jen některé, důkladněji postavené, se naložené vracely zpět do Čech vlečením proti proudu.
Na krátkou dobu vystřídala zvířata boomačry, aby vzápětí byla vystřídána parními řetězáky a posléze parníky stranokolesovými. Potahové stezky zmizely pod vegetací a zanikly. Nikdy se nedovíme kolik zemřelých a utonulých nebožáků věčně spočívá v písečných nánosech řeky.

Z jakého sousloví vznikl výraz "Boomačers" se už dnes nedovíme. Tito lidé vlekli lodě z vlečných stezek proti proudu řeky od "nepaměti" až do roku 1821, kdy přijetím Labských akt bylo povoleno vléci lodě tažnými zvířaty. Netrvalo to však dlouho. Již ve čtyřicátých letech devatenáctého století začala vlečení přebírat levnější pára svými parníky. V sedmdesátých letech byl položen na labské dno řetěz a na nějaký čas ovládly vlečnou plavbu řetězové parníky. Jak ovšem sílily stroje kolesových parníků, které mohly lépe manévrovat, nadvláda řetězáků skončila a už v roce 1898 se od Hamburku začalo s odstraňováním řetězu. Poslední řetězový parník skončil svoji plavbu v Ústí nad Labem v roce 1947. Parní stroje obsluhovali kvalifikovaní strojníci zvaní mistři. Půlmistr bez lopaty na silných parnících byl vlastně druhý strojník, ale půlmistr s lopatou na slabších parnících byl první topič se zkouškami který střídal strojníka když ten šel na svačinu a pod.

Ale to už byla pára celkově na ústupu. Na řece vítězila na celé čáře motorová sekce s pohony lodním šroubem. Poslední vlečné parníky a vlečné čluny zmizely z řeky Labe v sedmdesátých letech dvacátého století."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama