Listopad 2017

Vzpomínky ze základní školy.

21. listopadu 2017 v 13:13 | Brabouk.
Už je to opravdu dávno, co jsem jako prvňáček poprvé v roce 1938 do naši vesnické dvoutřídky došlapal. Nás prvňáčky až třeťáky vyučovala mladá paní učitelka zatím co čtvrťáky a páťáky samozřejmě pan řídící. Usazeni v dřevěných lavicích po dvou s rukama za zády jsme poslouchali vyučování.Ruce jsme měli na lavicích jen když jsme si něco zapisovali. My prvňáčci ještě dlouho jen tužkou a teprve ve druhém pololetí jsme to začali zkoušet namáčecím perem, které jsme namáčeli do kalamářů zapuštěných v lavicích.
Pamatuji si na říkánku, zajímalo by mě zdali se traduje dodnes, ale asi ne: "První třída kašička, druhá třída matička, třetí třída hodní žáci, čtvrtá třída darebáci, pátá třída medvědi, protože nic nevědí!"
Po roce ve druhém oddělení jsme musili z čítánek vytrhnout obrázek pana prezidenta Beneše a některé odstavce či články začernit. Ve třetí třídě už jsme dostali čítánky úplně nové a jiné. Jinak jsme my vesnické děti ani nepoznali, že je válka. Samozřejmě věděli jsme o ní, ale rodiče i paní učitelka s panem řídícím se postarali abychom jejich hrůz byli ušetřeni. Dál jsme se učili číst psát a počítat, dál jsme si hráli kolem remízků za vesnicí na četníky a na zloděje a dokonce i na kovboje a indiány. Dál jsme se s chutí koupali v letních vedrech v řece, kterou jsme my mrňaví udatové museli přeplavat už začátkem června a pak jsme přestali zubama drnčet až doma pod peřinou.
Když jsem ve škole zlobil, nebo při vyučování brebentil, dostal jsem přes ruce rákoskou a když se to rodiče od mých spolužáků dověděli tak ještě vařečkou na zadek. Já jsem brebentil rád. Joj, kolikrát já jenom za trest stokrát psal větu: "Nemám při vyučování mluvit." I po škole jsem párkrát byl, jako v té době skoro každý. Vždycky si pro nás poškoláky naši učitelé čas našli.Ale byly to krásné časy v té naší obecné jak se nyní říká základní škole. V měšťance už taková pohoda nebyla. Rád na tu školu vzpomínám.